Ani opět velmi vyrovnané odvetné utkání s Českým Brodem nepřineslo dlouho vyhlížené první vítězství v lize U14. Po povedeném začátku se i díky tvrdší hře soupeře nepodařilo udržet koncentraci a dotáhnout zápas k vítezství. Naší hře chyběla tvořivost a kombinace. Za zmínku stojí velmi bojovný výkon Pavla Procházky, který družstvo podpořil sedmnácti, občas velmi ekvilibristickými, body.

PN

Náš tým U11 se zúčastnil prestižního turnaje Tygr Minicup 2021 v Jenči u Prahy v červnu 2021. Na turnaj přijelo 12 týmů z celé České republiky, včetně špičkových "extraligových" klubů jako Ostrava nebo Děčín.

Z důvodu obsazenosti haly jsme byli nuceni odehrát sobotní utkání v dopoledních hodinách a dle výsledku, a hlavně průběhu utkání by možná bylo dobré tuto tradici zachovat. S domažlickými basketbalisty máme dlouhodobě zápornou bilanci a jelikož v naší sestavě opět chyběli tři borečci, nečekali jsme nic jednoduchého. Od prvního rozskoku se však na palubovce děly věci zcela nevídané. Díky tlaku na balon hráčů na perimetru a důrazné hře podkošových, dobrému doskakování a rychlému přechodu do útoku jsme za více jak šest úvodních minut neobdrželi koš. Dvouciferné vedení jsme si dokázali držet po celý zápas a v některých jeho fázích připomínal náš výkon spíše exhibici. Chodové nevěděli co hrát, a tak do zápasu zasahovala jen jejich lavička sbíráním technických chyb. Těžko psát kritiku poté, co vyhrajete o 30, ale přeci jen. Pokud bychom dávali z podkoše a trestné hody, mohli jsme Psohlavcům naložit klidně o 50.

(25:8, 59:16, 98:26)

Soupeř bohužel dorazil bez několika svých opor, takže nás příliš neprověřil. Přes naši počáteční slabší soustředěnost stačil standardní výkon v obraně a v některých úsecích Louny nepřešly opakovaně přes půlku. Občas nám prošly chyby, které by zkušenější tým potrestal, s výsledkem i předvedeným výkonem jsme ale mohli být spokojeni.
Autor: ✍ Jindra Štěrbáček

(30:14, 60:48, 85:59)

V zápase nám vcelku vyšla druhá pětiminutovka a s šestnáctibodovým náskokem po první kvartě to vypadalo, že jsme překonali počáteční střeleckou nemohoucnost, že ve druhé čtvrtině soupeře dorazíme a ve druhé půlce utkání stejně jako v sobotu hladce doklouzáme k dalšímu vítězství s vysokým rozdílem.

Velmi zajímavé zápasové postřehy, pocity z víkendových zápasů proti Sokolu Vyšehrad.
Oba zápasy naši borci úspěšně zvládli, gratulujeme!

Do utkání proti lídrovi soutěže jsme vstoupili nebojácně a od začátku šli do vedení. V závěru prvního dějství jsme vlastními chybami dovolili hostům náskok stáhnout, a ve druhé čtvrtině dokonce skóre otočit. Po přestávce se nám však postupně dařilo ztrátu stahovat, což v závěru desetiminutovky vyřešili ústečtí hráči třemi nesportovními fauly v řadě. Bohužel, rozhodčí si všimli až toho posledního, po kterém musela pro Robina přijet sanitka. Vybuzené emoce jsme dokázali přetavit v parádní a obětavý výkon, kterým jsme v závěrečné části hry výsledek utkání otočili. Sparťane, drž se!

Do souboje s děčínskými mladíky jsme vstoupili špatně, v obraně jsme hořeli a během chvilky bylo jasné, že osobní obrana ke zdárnému cíli nevede. Přešli jsme do zóny, která nápor hostí zastavila, a to dokonce tak důkladně, že jsme se začátkem druhé čtvrtiny dostali až do 14 bodového vedení. Bohužel se s přibývajícím časem začaly projevovat fyzické nedostatky starších hráčů, občas obranný výpadek těch mladších a v poločase bylo srovnáno. V dalších dvou čtvrtinách vysvitlo pár jiskřiček naděje na obrat ve skóre, ale Válečníci je svou skvělou střeleckou potencí spolehlivě udusili.