Pátek 25.2.2022
Jiskra Domažlice - Sokol Kbely A 86:73 (21:21 54:35 71:56)

Většina z nás si umí představit hezčí páteční večer než výletem do Domažlic. Přestože se domácí snaží odvrátit hrozbu sestupu angažováním dvou Pražáků, chtěli jsme na jejich palubovce potvrdit vysoké domácí vítězství. Začátek zápasu nám vyšel dobře, ale naprostý kolaps ve druhé části hry rozhodl o našem neúspěchu. Druhá desetiminutovka byla z naší strany tragická zejména v obraně; naprosto jsme vyhořeli na obranném doskoku. V dalším průběhu utkání jsme se několikrát dostali na rozdíl deseti bodů a vypadalo to, že bychom mohli vývoj skóre dokonce otočit. Ale vždy přišla hloupá ztráta nebo jiná chyba a zmar pokračoval až do hořkého konce.

Neděle 27.2.2022
Sokol Kbely A - BK Příbram 88:74 (22:21 49:33 68:58)

Proti Středočechům jsme si věřili a neúspěch v tomto dohrávaném utkání jsme si v žádném případě nepřipouštěli. Po celý zápas jsme byli o trochu lepší, ale žádná hitparáda to z naší strany opět nebyla. Rozdíl ve skóre narostl ve druhé čtvrtině, kterou jsme vyhráli o 15 bodů. V dalším průběhu utkání hosté zkusili přejít do zóny, díky které se přiblížili na hranici jednociferného rozdílu. Poté nám tam však spadly dvě trojky, které naděje příbramských výrazně utlumily. Závěr střetnutí jsme oproti některým ostatním letošním vystoupením zvládli a dva body zůstaly doma.

Úterý 1.3.2022
Sokol Kbely A - SKB Rokycany 61:67 (21:18 32:35 48:48)

V dohrávaném utkání proti Rokycanům jsme předvedli jeden z nejhorších výkonů v sezoně. Po prvních minutách zápasu jsme se přizpůsobili chodeckému představení soupeře; naše hra neměla pohyb, dynamiku, ani nápad. Střelecky jsme byli slabí a hostům jsme nechali i spoustu útočných doskoků. Největší uznání a obdiv zasluhují fanoušci za to, že v hale vydrželi až do konce.

Do Děčína jsme nejeli s velkými ambicemi, ale vývoj utkání pro nás dlouho vypadal příznivě. Během první půle jsme přešli do zónové obrany, na kterou domácí nenašli zpočátku recept. Díky poměrně dobré produktivitě jsme poločas vyhráli o čtyři body. Po změně stran se však začala karta obracet. Začali jsme více chybovat v obraně, nestíhali jsme se dostávat do správného obranného postavení a Válečníci z volných pozic trestali. Směrem dopředu jsme střeleckou pohodu postupně ztráceli a výsledek tak dopadl dle očekávání.

S naprosto rozdílnými cíli jsme přijeli do Ústí. Vzhledem k vývoji ve skupině jsme nutně potřebovali získat z venkovního zápasu konečně dva body. Od úvodních minut jsme byli tím lepším týmem na hřišti, dobře jsme bránili a dokázali se prosadit i v útoku. V průběhu utkání narostl náš náskok až na dvouciferný rozdíl. Severočeši zkoušeli osobní i zónovou obranu, ale kbelská mašina jela stále dál. Ještě čtyři minuty před závěrečnou sirénou jsme vedli o devět bodů, ale jak ústečtí stahovali náskok, my jsme zpanikařili a začali dělat hloupá útočná rozhodnutí. Je na pováženou, že tak starý a zkušený tým jakým jsme, prohraje tři venkovní zápasy s výsledným skóre mínus osm bodů. Vzhledem k ostatním výsledkům to vypadá, že je sezona již rozhodnutá. Ale my jsme Kbely a svou kůži lacino rozhodně neprodáme.

Kbely - Jižní Supi 20:108
Kbely - Vyšehrad 44:69
Po sobotním kolapsu našeho družstva, které k zápasu se Supy přistoupilo viditelně rezignovaně a v poslední čtvrtině si připsalo pouhé dva body !, nabídl nedělní zápas proti agresivně hrajícímu soupeři z Vyšehradu, který se pohybuje také v dolní polovině tabulky, mnohem kvalitnější výkon. Kompaktní obranu nebo snahu o kolektivnější pojetí útoku se dařilo občas doplnit rychlým protiútokem a úspěšnost trestných hodů se dostala až těsně nad 50%. Ačkoliv tedy publikum i hráči musí dále čekat na první ligové vítězství v zápase, naše družstvo mohlo dnes odejít se vztyčenou hlavou po výhře o devět bodů v poslední čtvrtině.

Hodnocení nedělních zápasů: Po delší době jsme nastoupili k utkáním kategorie U13 se všemi oporami týmu. Bohužel během předzápadového rozcvičení se nám zranil Prokop, a tak jsme měli do obou zápasů jen jednoho hráče do každé pětky na střídání. První zápas s kunratickými Kačery jsme zvládli v celku hladce, ve třetí čtvrtině jsme dali prostor basketbalistům, kteří nebývají tolik ve hře. Ve druhém utkání s PORGem jsme se na vítězství docela nadřeli. Nebyl jsem příliš spokojený s obranou. Hráčům soupeře jsme dávali zbytečně hodně prostoru na naší obranné polovině. Měli bychom bránit důsledněji. Postupem času jsme si však vypracovali menší náskok, který jsme s vypětím sil až do úplného závěru udrželi. Dvě výhry nás tak mohou těšit, přestože bychom mohli předvést více herních kombinací a méně individuálních akcí, TK

(13:42 28:62 45:83)

Sobotní soupeř byl nad naše síly. Hned od začátku zápasu nás domácí předčili prakticky ve všech herních činnostech, byli rychlejší, důraznější a přesnější v zakončení, takže o výsledku zápasu bylo rozhodnuto již během první čtvrtiny. Jediná věc, ve které jsme byli úspěšnější, byla skutečnost, že po šarvátce ve třetí čtvrtině byli vyloučeni tři hráči soupeře,zatímco od nás jen dva.

(20:21 38:39 49:58)

V Písku nás čekal mnohem hratelnější zápas, když domácí neměli žádnou posilu ze svého prvoligového áčka. Dlouho to bylo vyrovnané a doufali jsme v první venkovní výhru, bohužel nás zabrzdilo asi deset neproměněných šoupáků, stejně jako nedostatečný důraz na doskoku. V posledních dvou vteřinách se ještě Mára postaral o drama, když se ze tří šestek dvakrát trefil a třetí nahazoval o obruč, ale bohužel se zázrak nekonal a naše venkovní série pokračuje.

68:80 (19:17, 33:31, 48:53)

Začátek zápasu od 9:00 je pro naší U17 receptem na katastrofickou úvodní pětiminutovku. Potvrdilo se to i tentokrát, ale v obráceném gardu. Při našem vedení 13:0 si lídr tabulky naší skupiny musel vzít oddechový čas. Dlužno podotknout, že my jsme nehráli tak úžasně, ale soupeř na tom byl nevalně, působil staticky a zaskočeně, nebyl schopen ubránit naše nájezdy. Po trenérském fénu se Grizzlies rychle probrali ze šoku, my jim ještě přitlačili několika vlastními chybami, takže do konce první čtvrtiny už se plzeňští dostali zase na dostřel, naše dvouciferné vedení se scvrklo na dva body. Dvoubodové vedení jsme si ale udrželi i do začátku třetí kvarty. Pak soupeř vylepšil obranu a zahustil bednu, my jsme po celý zápas trpěli střeleckým výpadkem – i když jsme tentokrát tak často nepřecházeli střelecké pozice, prostě to nepadalo (trojky snad 15/1, maximálně deset bodů z trefených střel z vymezeného území). Od 20. do 35. minuty se soupeř vždy ve vlnách ve skóre utrhnul a my se mu následně přiblížili na dostřel. Bohužel jsme hráli v užší rotaci, takže když už to čtyři minuty před koncem nevypadalo na zvrat, prostřídali jsme a utkání dohráli.

Mimo dalších zlepšení proti prvnímu utkání s Grizzlies je třeba pochválit, že jsme několikrát dokázali i pod obranným tlakem zahrát naučené akce, obrana nebyla špatná (i když ta samozřejmě může být vždy lepší), proti prvnímu utkání byl mnohem lepší obranný doskok, měli jsme nejlepší šestky v sezóně (25/32 = 78 %!) a hlavně jsme konečně sehráli další vyrovnané utkání bezpochyby s parametry Extraligy U17, jejichž vyšší počet oběma těmto týmům velmi, velmi chybí.

117:51 (27:6, 61:20, 87:29)

Výhra v zápase s klatovskými nám už mohla, bez ohledu na další výsledky, zajistit postup do horní šestice ligy, takže jsme nechtěli nic nechat náhodě. Soupeř našemu cíli šel hodně naproti, protože měl v nohách těžký zápas s Vyšehradem z předchozího dne, a navíc přijel bez pivotů. Po první pětiminutovce, kterou tedy zkušená sestava nezahrála nijak oslnivě, bylo i tak jasné, že je o výsledku rozhodnuto, takže od té chvíle mohli dostat bohatě minut kluci, kteří si v předchozím zápase zahráli méně. Prosazovali jsme se především přes pivoty, kteří měli takovou výškovou převahu, že i když netrefili poprvé, dokázali získat výhodu druhé, třetí a někdy i čtvrté střely. To je bude potkávat jen výjimečně, takže na to pozor. Chvílemi se hrál trochu „hurábasket“ od koše ke koši, ale to k podobným utkáním prostě patří. Aby takové zápasy měly pro naše hráče přínos, musí být hrány přes vysoký náskok naplno až do konce. K tomu bylo třeba hráče chvílemi přesvědčovat, nicméně až na chvilkové výpadky se i toto podařilo. Po Novém roce nás čekají výjezdy do Loun a Chomutova, kde už není třeba hrát na výsledek, ale i tak určitě nebudeme chtít prohrát.